Pepř dlouhý

Tento pepř poskytují dva druhy pepřovníku. Jeden z nich (piper longum) pochází z Indie a druhý (piper officinarum) roste na Sundských ostrovech, Filipínách a  ostrovech Moluckých.

V obou případech jsou kořením sušené nezralé plody,

ostřejší chuti než pepř černý a sestavené na rozdíl od něho do kompaktních srostlých plodenství,

připomínajících až 5cm dlouhé tvrdé černé jehnědy. Oba druhy pepře dlouhého jsou stejně jako pepř černý ostře palčivé a zároveň i vonné.

Ostrost jim dodává alkaloid piperin a přítomná pryskyřice, vůni pak éterický olej. Proto déle, či nevhodně skladované koření nevoní ale pouze pálí.

Z toho důvodu se nevyplatí kupovat pepř mletý, ale vždy celý a rozemílat ho na malých pepřových mlýncích až při vaření.

Dlouhý pepř poznali po domorodcích první Peršané a jejich prostřednictvím Řekové.

Ti ho na rozlišení od od pepře černého, kterému říkali péperi, označili jako péperi makrón (tj. velký pepř).

Dlouhý pepř hrál neuvěřitelně významnou roli ve středověkém evropském obchodu.

Dnes je pěstován a užíván hlavně v Indii, na dálném východě a v oblasti tichomoří.

Indové ho přidávají do curry, zeleninových omáček chutney a do směsi k zavařování zeleniny, zvané pipel. Vzhledem k tomu, že prokazatelně zlepšuje trávení, je oblíbenou ingrediencí při přípravě těžších pokrmů a to mu dává šanci na rozšířenější používání v české gastronomii.

Často se kombinuje s kardamomem, koriandrem a římským kmínem.

Jeho ostrosladká chuť se výborně hodí do vinných nebo sýrových omáček.

.

Minimální množství je 10 g.

.

Pokud požadujete rozdělení do více balíčků, napište to, prosím, do poznámky a připočítejte si balné 5 Kč za kus. Odkaz do balného zde.